Název

Devínsky hrad

Popis

stojí na magickém místě - na skále nad soutokem Moravy a Dunaje žili lidé 7 tisíc let!
Keltové, Římané, Avaři, Slované...
V mladší době kamenné lid s lineární keramikou, v době bronzové ( 1800 - 700 pr. Kr.) lid mohylové kultury. Halštatské období na Devíně se datuje okolo 7. - 6. století př. Kr. Archeologický výzkum potvrdil na celé ploše hradního areálu existenci výšinné osady tzv. Kalenderberské kultury.

Keltské sídliště oppidum na Devínské hradní vyvýšenině pochází z 2.stol pr. Kr.
Mimořádná koncentrace římských výrobků z 1.stol po Kr. dovoluje předpokládat přímou přítomnost Římanů na Děvíně jako nejstarší na území Slovenska.Jako první na Slovensku zanechali Římané po sobě zbytky zděných staveb, největší stavba s rozměry 13,5 x 7 m .
Když Římané opustili hranici na středním Dunaji, tato místa obsadily skupiny různých kmenů (Gótové, Herulové, Langobardi). V 5. století lze hovořit již o trvalém osídlení tohoto území Slovany.
V polovině 6. století nomádské kmeny Avarů utvořily říši, která se stala důležitým mocenským činitelem. Začátkem 7. století se podunajští Slované proti Avarům vzbouřili a v roce 623 vytvořili první slovanský politický útvar - Sámovu říši.
Devín se stal součástí Nitranského knížectví. Ve velkomoravských dějinách měl Devín důležitou roli. Na strmém skalnatém ostrohu přebudováním římské pevnosti vzniklo hradiště proti expanzi Franské říše.
Velkomoravský kníže Rastislav (846 - 870) je vzpomínán ve Fuldských letopisech z roku 864 ve zprávě o vojenské výpravě franského krále Chlodvika u hradu Devín (Dowina).
Z velkomoravské doby jsou na hradě základy kaplnky z 9.století.

Kategorie a štítky

Nastavení